30.8.23

Co je meditace?

 

Meditace provází lidstvo od nepaměti. Jedná se o duchovní a tělesná cvičení, po kterých jedinci sahají nejen kvůli duchovnímu rozvoji, ale také pro zklidnění mysli a tělesné uvolnění. Pomáhá zvládat nemoci, bolest, vypořádat se s psychickými problémy, jako jsou úzkost a stres a celkově podporuje zdraví a duševní pohodu. 

Existuje nespočet způsobů, jak meditovat, většina má ale 4 společné prvky:

1. Meditující se uchýlí na tiché a poklidné místo, kde je co nejméně rušen.
2. Meditace si žádá uvolněnou a otevřenou mysl. Když na ni doráží rušivé myšlenky, nejlepší je si jich nevšímat a ony samy odejdou.
3. Meditace se provádí ve vědomě zvolené pozici: v sedě (se zkříženýma nohama či jinak), v leže nebo při chůzi.
4. Meditující může mít něco, na co soustředí svou mysl. Osobně používám mandaly, ale může to být i jiný obrazový či grafický ornament. Většinou se jedná o kresbu, ale neměli bychom zapomínat ani na tradiční tibetské mandaly z písku. Vedle mandal se lze při meditacích koncentrovat i na soubor slov i či zvuků (mantru), dech nebo určitý předmět či jev (například ovoce nebo plamen svíčky), ať skutečný či pomyslný.

Proč mandaly?

Mandala byla původně koncipována jako symbolické znázornění vesmíru - imaginárního božského paláce, o němž meditující jedinec rozjímá. Tradiční tibetské buddhistické mandaly zobrazují množství božstev, zatímco v hiduistické tradici se setkáváme i s daleko "geometričtějším" obrazcem nazývaným šrí jantra.

Staroindická šrí jantra (sri yantra) je obrazem makrokosmu a současně mikrokosmu ve formě lidského těla. Skládá se z devíti navzájem se protínajících trojúhelníků obklopených dvěma řadami lotosových okvětních lístků. Ve středu mandaly se nachází bod počátku označovaný jako bindu. Hranici jantry tvoří tzv. citadela světa s branami. Trojúhelníky směřující vrcholem dolů symbolizují šakti, ženský princip, ty směřující nahoru symbolizují šivu, mužský princip. Šrí jantra je mapou duchovní cesty, kde každý krok směřuje od omezení k čiré bdělosti a uvědomění.

K oblíbenosti mandal v západní kultuře na poli seberozvoje do značné míry přispěl i švýcarský psychoanalytik Carl Gustav Jung. Spojoval je s harmonií a celistvostí osobnosti. Po vzoru Junga se začalo mandal užívat jako introspektivních pomůcek. Jungiánský psycholog David Fontana výstižně poukázal na skutečnost, že symbolika mandal usnadňuje jedincům "postupně se nořit do hlubších úrovní nevědomí a nakonec zažít mystický stav a pocítit, že jsme součástí jednoty, ze které vesmír v celé své rozmanitosti povstává".

Pocitu jednoty lze docílit jen prostřednictvím takových meditací, jež jdou opravdu do hloubky a přivádí nás k uvědomění si skutečné podstaty reality - ke zkušenosti čistého bytí, kterého se nedotýká minulost ani budoucnost, racionální myšlení či zneklidňující emoce. Pravidelné provádění těchto meditací posiluje sebejistotu a odolnost. Naše mysl se díky nim dokáže lépe soustředit, účinněji zacházet s časem, zvládat změny, životní zdary a nezdary. A protože působí i na snížení stresu. Člověk pak není tolik náchylný k celé řadě nemocí a psychických poruch.

Avšak i méně intenzivní formy meditace, při kterých se budete zamýšlet nad pečlivě vybranými obrazy a pojmy, pro vás budou přínosné. Uleví vám od stresu a tak sníží pravděpodobnost mnoha onemocnění. Tento efekt lze ale jen těžko změřit.