Ze všech astrologických elementů je voda tím nejtajemnějším. Je nejvíce vzdálená lidskému myšlení. Živočichové symbolizující vodní znamení – rak, štír a ryby – jsou studenokrevní, na žebříčku evoluce hluboko pod říší teplokrevných savců. Všichni tři obývají místa, kde člověk nemůže žít: hloubky oceánů, neúrodná pobřeží nebo pouště. To ale neznamená, že jsou vodní znamení chladná. V žádném případě!

Vodní znamení jsou instinktivnější, přístupnější tomu co není racionální, co je nevysvětlitelné a někdy magické. Řídí se svými pocity – a pocity nelze statisticky měřit, vědecky definovat nebo vtěsnat do rozumem pochopitelných zákonů.

Základním postojem vodního znamení k životu je: co mohu cítit, je skutečné. Protože to, co člověk cítí, je zcela intimní a subjektivní, jeví se to jako realita pouze té osobě, která to vnímá. Vodní znamení o sobě nedokáží mluvit s druhými. Většinou se o to ani nepokoušejí a v složitých situacích se zcela spoléhají na svůj instinkt. Často nedokáží racionálně zdůvodnit, proč něco udělali. Když na ně budete naléhat, něco zamručí a zmlknou, nebo přijdou s nějakým absurdním racionálním zdůvodněním. Řeč srdce je prostě nepřeložitelná.

Pro vodní znamení jsou nejdůležitější věcí na světě pocity a také objekty jejich pocitů, což jsou většinou lidé. Vztahy k lidem jsou pro ně životním elixírem. Silněji než jiné elementy se obávají samoty a izolace. Potřebuji neustálý kontakt s lidmi, výměnu pocitů, jistotu a lásku, kterou poskytují blízké svazky. Vodní znamení které se stáhlo do sebe, je smutným stvořením. Pro mnoho vodních znamení jsou druzí lidé tím nejdůležitějším v jejich životě, což u nich někdy vede k neblahému sklonu realizovat se skrze ně.

Tento element je nadán velkou fantazií. Lidé vodních znamení jsou také citliví, vnímaví a hloubaví. Mají ale strach před vším, co by mohlo narušit jich domácí klid. Ne že by vodní znamení byla neměnná. Mění se neustále, a to rychlostí, která zneklidňuje především vzdušná znamení. Jejich pocity se proměňují a obracejí. Jeden den jásají, druhý den jsou k smrti smutní. Lidé vodních znamení jsou většinou náladoví. Pocity jako voda: ta neustále plyne a mění se, jak se přizpůsobuje okolnímu terénu. Podobně nestálé jsou nálady lidí vodní znamení – přinejmenším těch kteří mají odvahu ukázat druhým svoji pravou povahu. Jejich vlastní náladovost je nezneklidňuje, jsou na ní zvyklí. Z výšek a hloubek nemají strach, ani ze zlosti a obav, z nenávisti a lásky. Takové věci zneklidňují většinou racionálnější znamení. 

Voda je velmi rozlišující element. Pro lidi vodních znamení není nic jen bílé nebo černé. Člověk se skládá z mnoha vrstev a měli bychom ho brát takového, jaký je, a ne jaký by z nějakého idealistického hlediska měl být. V tomto směru jsou vodní znamení realističtější než všechna ostatní. Jejich soudy jsou vždy relativní, silné sympatie a antipatie jsou pro ně velmi typické. Lidé vodních znamení reagují na druhé lidi spontánně. Svoji reakci většinou nedokáží zdůvodnit. Na druhou stranu jsou ale natolik liberální, aby chápali, že jejich reakce nemusí mít obecnou platnost. Většinou o někom neřeknou: "Je to špatný člověk." Vědí, že jde o jejich vlastní názor, a spíše prohlásí: "Ten člověk se mi nelíbí." A u toho zůstanou.

Vodní znamení jsou zpravidla důvěrně obeznámena s temnějšími stránkami lidské povahy. Jsou to lidé od přírody soucitní, a tak se jim druzí často svěřují. Proto mají účast na mnoha tajemstvích. Rychle také zaregistrují všechny spodní proudy v citovém životě lidí, protože mají zvláštní dar cítit, co cítí druzí, a vžít se do jejich rozpoložení. Lidé vodních znamení mohu být výbornými lékaři, kněžími nebo učiteli. Mají jemné způsoby, nevyvíjejí nátlak, nejsou agresivní, vyzařují soucit a pochopení. To otevírá srdce. Vodní znamení však potřebuji přímý kontakt. Abstraktní diskuse o lidském utrpení jim nic neříkají, když ale narazí na konkrétního jedince v nouzi, okamžitě zareagují.

Vodní znamení potřebuji, aby je někdo potřeboval. To patří k podstatě jejich bytosti. Překonávají se a překračují svůj stín, když je někdo v nouzi. Dokáží pro milovaného člověka doslova obětovat život. Jsou nablízku vždy, když je potřebujeme, ale cítí se odmítnutí, když je nepotřebujeme. To je pro ně neúnosná situace. Bez vody by neexistovaly lidské vztahy, náklonnost, láska. Je-li ovšem vody moc, hrozí u topení. V dnešní na city tak chudé době však neškodí občas se trochu topit. Mozek bez srdce totiž ustane v činnosti - nebo zničí svět. 

Žádné komentáře: